V pátek 27. ledna 2012 proběhla v Národním domě na Smíchově konference pořádaná Národním koordinačním orgánem (MMR) k tématu zjednodušení pravidel pro žadatele v následujícím programovém období. I náš VT se této konference zúčastnil a přednesl své názory k tomtuto tématu. Šlo především o využití komunitně řízeného regionálního rozvoje právě jako nástroje zjednodušení administrativy - obzvláště pak ve 2.–4. odrážce Hlavních záměrů, kde se nástroje implementace v těsném sousedství žadatelů dají jednoznačně využít. MAS umí také odfiltrovat informační šumy, které žadatele zahlcují, a následně poskytnout finální informaci k přípravě projektu, stejně tak umí pomoci žadateli se zpracováním žádosti nebo s jeho realizací. Tyto principy jdou jistě využít i mimo rámec PRV, kde byly doposu pozitivně využívány.

PRINCIPY ZJEDNODUŠENÍ PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PŘI ČERPÁNÍ EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014–2020

1.               ÚVOD

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále MMR) zpracovává návrh zjednodušení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce v rámci přípravy budoucího programového období 2014–2020. MMR vychází z nařízení EK pro programové období 2014—2020, ze kterých vyplývá, že mezi hlavní charakteristiky příštího souboru programů patří snížení administrativní zátěže v rámci všech fondů Společného strategického rámce. To by mělo v praxi vést především ke snížení administrativní zátěže na straně žadatelů a příjemců. MMR rovněž postupuje v souladu s programovým prohlášením vlády, které klade důraz na zjednodušení administrativy při rozdělování finančních prostředků z fondů EU a zjednodušování požadavků, které stávající systém na žadatele a příjemce klade.

2.               CÍL

Cílem je zjednodušení administrativních postupů pro žadatele a příjemce při čerpání evropských prostředků pro programové období 2014—2020. Jedná se zejména o zjednodušování administrace, odstraňování legislativních bariér a zkracování administrativních lhůt. Při snaze o zefektivnění implementace je ovšem nutné dbát na zachování prvků kontroly. Jedině tak zůstane podpora z veřejných zdrojů dostatečně transparentní. Zjednodušování je proces směřující k nastavení transparentních a srozumitelných pravidel a postupů pro čerpání evropských fondů.

3.               VÝCHODISKA

·       Zjednodušení administrativní zátěže pro čerpání prostředků z EU fondů vyplývá z nařízení EK a zároveň vychází z programového prohlášení vlády.

·       Základem zjednodušení je sjednocení, zjednodušení a optimalizace administrativních postupů pro žadatele a příjemce - systém čerpání z evropských fondů by měl na jedné straně být co možná nejjednodušší a racionalizovaný, respektovat přitom nastavenou evropskou i národní legislativu.

·       Ze zkušeností ze stávajícího období vyplývá, že pro programové období 2014—2020 je nutné zavést jednotná, srozumitelná pravidla, která budou součástí jednotné a závazné metodiky. S tím souvisí také zavedení jednotné terminologie se základním výkladem pojmů, které budou povinně využívány všemi subjekty implementační struktury.

4.               PŘEDPOKLADY PRO BUDOUCÍ PROGRAMOVÉ OBDOBĺ 2014—2020

·       Efektivní implementační struktura, která je hlavním předpokladem zajištění přívětivého prostředí v rámci administrativních postupů pro žadatele a příjemce.

·       Zavedení elektronické komunikace přes relevantní komunikační rozhraní a předávání dokumentů v elektronické podobě (u těch typů dokumentů, u kterých to jednoznačně lze).

·       Podpora realizace systémových projektů, které jsou zaměřené např. na semináře pro příjemce, příp. metodickou pomoc příjemcům na místě, a to např. při přípravě projektové žádosti, žádosti o platbu, před kontrolou ad., klíčová je zejména odborná úroveň seminářů (znalost detailních a konkrétních informací) a vhodné časování seminářů či metodické pomoci.

5.               HLAVNÍ ZÁVĚRY

·       Výzvy pro předkládání projektových žádostí – je nutné sjednotit a zpřehlednit dokumentaci k výzvám. Vytvořit ucelený systém dokumentů pro žadatele a příjemce, snížit množství jednotlivých dokumentů a zaměřit se na větší srozumitelnost. Sjednocení bude dosaženo také vytvoření společného webu, kde budou k dispozici základní informace o právě probíhajících a plánovaných výzvách a související dokumentace k výzvě (příručky, metodiky).

·       Příprava a předkládání projektových žádostí – při přípravě projektu je nutná intenzivnější komunikaci mezi potenciálním příjemcem a řídícím orgánem (zprostředkujícím subjektem), a to daleko dříve, než dojde k předložení žádosti, a to nejen v oblasti splnění formálních náležitostí, ale také v oblasti samotného nastavování věcného zaměření plánovaného projektu a více tak posílit princip partnerství.

·       Výběr projektu a jeho hodnocení – nastavení hodnotících a výběrových kritérií je nutné tak, aby byla primárně zaměřena na hodnocení kvality a výstupů projektů a s ohledem na principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) a strategii daného programu. Je nutné nastavit jednotný přístup všech řídících orgánů (zprostředkujících subjektů) při oznamování výsledků hodnocení, a to zejména v případě, když žadatel neuspěje, je nutné vytvořit pravidla pro zveřejňování a zasílání dokumentů a posudků hodnotitelů týkající se hodnocení a výběru projektu čistě proto, aby se žadatel mohl poučit z vlastních chyb.

·       Realizace projektu – doporučuje se další využití paušálních výdajů (procentní sazba pro nepřímé výdaje, unit cost, jednorázové částky), je nicméně nutné zcela jednoznačně formulovat pravidla pro jejich stanovení, uplatňování, evidenci a jejich kontrolu, a to podle platné české i evropské legislativy, vhodné je vydefinovat typy intervencí (typy projektů), kde je to žádoucí. Dále je vhodné provádět ex-ante kontroly veřejných zakázek v průběhu realizace projektu, tedy před samotným vyhlášením zakázky a uzavřením smlouvy, to má vliv na eliminaci problémů s uznatelností některých výdajů a vznikem nesrovnalostí.

·       Systém kontrol – doporučuje se zajistit výměna informací např. prostřednictvím pracovní skupiny, které by se na centrální úrovni účastnily zainteresované subjekty reprezentující všechny typy a úrovně kontrol a na které by byl koordinován plán kontrol prováděných na úrovni řídícího orgánu (zprostředkujícího subjektu), příp. také ve spolupráci s Auditním orgánem (a dalšími relevantními subjekty).